Dress Code slavil úspěch – Ex Post ožil módou

V minulém týdnu Ex Post představil extravagantní módu berlínské návrhářky Tatjany Warnecke spojenou s výstavou fotografií a otevřením nového pop-up storu. Unikátní projekt, který propojil umění a experimentální módu byl zahájen ve velkém stylu. Kdo čekal řadovou vernisáž, byl zklamán, protože výstava Dress Code diváky doslova přenesla do atmosféry berlínské klubové scény.

Dress Code vernisaz-9-male

Ke zhlédnutí byla instalace fotografií Michaely Džurné, Jiřího Růžka a Ondřeje Janů (kterého Ex Post vyzpovídal zde), kteří byli osloveni, aby pracovali s módou Tatjany Warnecke. Každý z nich pojal tématiku oděvů v jiném duchu, aby se ve finále jejich fotografie doplňovaly a daly nový rozměr experimentálním outfitům. Fotky, které otevřeně přiznávaly krásu ženského těla, byly objektem živých diskusí mezi diváky, na které v další místnosti čekal nově otevřený pop-up store, v němž byly jednotlivé kusy oděvů z fotografií k vyzkoušení a zakoupení.

Na zkušební kabinku se čekala řada, protože si návštěvníci jejich kvalitu chtěli doslova vyzkoušet na vlastní kůži a to bez ohledu na pohlaví. Sama návrhářka Tatjana některým z nich asistovala a „odborně“ radila s výběrem toho nejlepšího kousku, který by podtrhl jejich osobnost.

Dress Code vernisaz-15-male

Nicméně obchod nebyl jedinou příležitostí, jak vidět prezentovanou módu v „akci“. Pro návštěvníky bylo připraveno překvapení v podobě stylového klubového prostoru, který byl zahalen tajemstvím a mlhou. V něm se uskutečnila sexy módní přehlídka, která ukázala černé modely pěkně na těle za doprovodu temné taneční hudby. Do tohoto „klubu“ se později večer přenesl improvizovaný bar, a tak byla vernisáž úspěšně zakončena after párty.

Díky úspěchu této akce se Ex Post rozhodl do svého programu pravidelně zařazovat prezentaci experimentální a klubové módy od mezinárodních designérů. Móda bude vždy představena na výstavách s doprovodným programem ve formě společenských akcí a happeningů. Přitom daná kolekce bude dostupná v pop-up storu v průběhu konání akce.

Dress Code vernisaz-26-male


Tatjana Warnecke navrhuje oblečení již od roku 1995 a její módní značku proslavily zejm. extravagantní lesklé modely z prošívaného vinylu. Móda Tatjany Warnecke je vyhledávána nejen pro její originální styl, ale také pro špičkovou kvalitu. Kolekce dámského a pánského oblečení a doplňků se prodává v Evropě a v USA a její sexy černé modely s nádechem fetiš stylu jsou dokonalým outfitem na extravagantní party, cosplay, často se objevují ve videoklipech a můžeme je spatřit na i stránkách módních časopisů a na jevištích.

Rozhovor se spoluautorem výstavy „Dress Code“ fotografem Ondřejem Janů

Ondřej Janů (*1981) je fotograf, který ve své práci využívá netradiční fotografické postupy a techniky. Z fotografií vytváří originální koláže a grafiky, ve kterých posouvá hranice klasického fotografického obrazu. Jeho dvě spolupráce s předními českými návrháři Zuzanou Kubíčkovou a Jakubem Polankou mu v roce 2012 přinesly nominaci na Czech Grand Design. Ex Post se Ondry zeptal, jak se mu pracovalo s módou Tatjany Warnecke.


Můžeš nám na úvod přiblížit, co vlastně používáš za fotografický postup?  

„K vytvoření fotografie používám techniku mokrého kolodiového procesu, ve které se fotografie exponuje buď na sklo, nebo na hliníkový plech. K téhle technice jsem se dostal tak, že mě bavila tvorba francouzské fotografky Sarah Moon, která fotila na velkoformátové polaroidy. Líbila se mi tonalita jejích fotografií a nahodilé nedokonalosti u polaroidů. To jsem začal sám vyhledávat, a nakonec jsem se přes různé workshopy dostal až téhle technice, která byla přesně to, co jsem hledal.“

Čím se momentálně ve své tvorbě zabýváš?

„Poslední rok a půl se soustředím na vytváření obrazů. Tvořím grafiky a koláže a buduji tak archiv různých pozadí, které chci teď aplikovat na fotografie. Je to o tom, že vytvořím fotografii na sklo a podmaluji určité partie. Například u portrétu oči, nos, ústa, případně uši, záleží na tom, co chci podtrhnout. Potom podmalovanou fotografii podkládám grafikou, kterou už mám hotovou z předchozí práce nebo nově vytvořenou pro danou věc. Výsledkem je koláž, která nepůsobí jako běžný portrét.“

6x-6_crop

Jak ses chopil příležitosti ztvárnit módu Tatjany Warnecke?

„Těší mě, že jsem byl ke spolupráci vyzván, je super, že jsme dostali s ostatními fotografy prostor jako spoluautoři se podílet na této výstavě. Když jsem prvně uviděl Tatjanino oblečení (outfity), nejprve jsem nevěděl, jak s ním pracovat, protože s takovým typem outfitu jsem nikdy předtím nepracoval. Nicméně byla to volná tvorba, proto jsem neměl svázané ruce a rozhodl jsem se jít svou vlastní cestou, ve které jsem to pojal více graficky a podtrhl některé fragmenty oděvů.

Měl jsi pro focení jejích modelů nějaký koncept?

„Úplně na začátku jsem to chtěl fotit hodně abstraktně – zaměřit se jenom na detaily a neukazovat celek. Ale pak, když jsem viděl, jak její oblečení funguje, byla by to nakonec škoda nezaměřit se tímto směrem a víc fotit celky. Plánovaně jsem to chtěl udělat provokativní. Věděl jsem, že budeme používat rákosku a inscenovat provokace, tak, aby vyzněla tématika ďábelského, vesmírného oblečení. Zároveň, protože fotografie budou ve finále v negativu, tak jsem věděl, že to nebude vyznívat vulgárně.“

A jak probíhalo samotné focení?

„Fotili jsme v ateliéru, protože tím, že jsem to dělal na mokré desky, tak jsem to chtěl mít plně pod kontrolou. Zároveň jsem potřeboval mít čisté fotky bez rušivého pozadí. S děvčaty se pracovalo fajn. Nejdřív jsme nevěděli, co od téhle módy čekat, ale holkám se zalíbilo, jak to oblečení je jiné, zajímavé a samozřejmě začaly hodnotit i to kvalitní zpracování, jak to vypadá a jak to sedí na těle. Takže to nám pomohlo se odvázat, a tak atmosféra focení byla příjemná.“

_DSC9003

Co si myslíš o výsledných fotografiích?

„Mám z nich radost. Bavil jsem se a jsem s výsledkem spokojený. Byl to pro mě zajímavý impulz k tvorbě. Jsem zvědavý, jak se to bude líbit, protože kladná reakce vždycky potěší, záporná naopak nakopne. Důležité je, že si za výsledkem stojím.“

Packet 1 na téma „Internet of Things – Home Automation & Poltergeists” už 5. května

Inteligentní technologie jsou dnes rovnocenným partnerem pro život. „Vědí“ o Vás, kdy chodíte do práce, co vaříte a u čeho se bavíte s rodinou. Ale jaká jsou rizika automatizace? Jak vůbec fungují chytré domovy? Skutečně Vám zjednoduší život nebo spíše přivodí noční můru? 5. května tato témata pokryje jednodenní fórum „Packet 1“ v prostorách bývalé pošty na Praze 1. Fórum je určené pro profesionály, kteří mohou získat vstup za 1.500,- bez DPH či studenty, pro něž je vstup zdarma.

[ Událost akce ]

[ Facebook Event ]

Jedním z hlavních hostů je Tomáš Poláček, který se automatizaci věnuje od konce devadesátých let a postavil si vlastní “chytrý dům”. Jeho přednáška pokryje tyto okruhy: Standardní a alternativní systémy řízení budov; Drátové a bezdrátové systémy IoT; Vize automatizace okolí uživatele a Osobní velký bratr.

Dále vystoupí architekt Petr Kolář, který využíval rané „home automation“ systémy ve svých stavebních realizacích. Že chytré technologie nepřináší pouze úlevu a zjednodušení života dokáže bezpečnostní expert / hacker Milan Rossa, který se ve své přednášce bude zabývat „odvrácenou stranou“ automatizace a pokusí se proniknout přímo do chytrého systému.

Setkáme se i se studenty průmyslového designu z pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové, kteří ve svých krátkých vstupech představí své vize o moderních nástrojích každodenního života.

Smysly, tedy senzory inteligentních budov přiblíží Tomislav Arnaudov a Prokop Bartoníček představí internet věcí v kontextu moderního umění.

Packet 1 je koncipován tak, aby účastníkům poskytl „základní balíček informací k danému tématu“. Nezávislý a hlavně pestrý výběr odborníků zajišťuje, že budou představeny nejen hlavní informace z dané problematiky, ale i současné trendy a praktické zkušenosti z oboru. Partnerem akce je společnost specializující se na výrobu elektronických součástek – Finder CZ, s.r.o., která není přímým výrobcem ani distributorem zmíněných technologií.

V loňském roce se Packet 1 zabýval problematikou nových technologií a interaktivním designem v propagaci. Na semináři přednášely mezinárodní špičky oboru např. berlínští designéři Christopher Bauder a Benjamin Maus, kteří prezentovali své cenami ověnčené interaktivní, kinetické a světelné instalace.

Cyklus přednášek „Umění, kultura a nová média“

Již 12. dubna v Ex Post startuje doprovodný program k cyklu přednášek „Umění, kultura a nová média“, který organizují Studia nových médií FF UK pro studenty a širokou veřejnost. V Ex Post budou probíhat přednášky a diskuse k tématům, která propojí umění, kulturu a nová média a nabídnou mezioborový pohled od vybraných umělců, teoretiků a kurátorů.

Program:

12. dubna / Lubor Benda

Jako první se představí Lubor Benda (*1967), který žije a pracuje v Praze. V 80. letech vytvářel elektronickou hudbu. Později pak přešel k multimediální tvorbě. Aktivně se angažoval na poli virtuální reality a od roku 1996 vedl Laboratoř nových médií při sbírce moderního a současného umění Národní galerie v Praze. Účastnil se a pořádal první výstavy novomediálního umění v ČR – jmenovitě „Orbis fictus“, která představila počítačové instalace, virtuální prostor, manipulovaný obraz a laser za účelem zpracování podnětů, které přináší život v naší společnosti, kde se důležitým a mocným subjektem stala média masové komunikace v podobě internetu a televize. Dále se zúčastnil např. výstavy „Jitro kouzelníků?“.

[ Event ]

Facebook event ]

26. dubna / Lucie Svobodová

Jako druhá přijala pozvání vizuální umělkyně a průkopnice umění nových médií – Lucie Svobodová (*1963). Absolvovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze a další zkušenosti získala na řadě odborných stáží v zahraničí. Ve své práci se zabývá prostorem, pohybem a zpětnou vazbou ve spojení s novými technologiemi. Její dynamickou a interaktivní tvorbu lze vidět v řadě animací a videoklipů. Svobodová experimentuje s různými druhy elektronických médií, laserem, animačními softwary, internetem, virtuální realitou, umělou inteligencí a digitálním zvukem. V roce 2003 spoluzakládala Institut intermédií a v současné době vyučuje grafickou tvorbu na ČVUT.

10. května / Jan Kulka

Dalším hostem programu je Jan Kulka (*1985). Kulka je tvůrcem instalace „Kouzelná skříňka“ neboli “audiovizuálního monstra”, v němž autor znovu objevil výzkumy Jana Evangelisty Purkyně a uvedl je do současného kontextu. Jan Kulka ve své přednášce představí své experimentální projekční zařízení inspirované pozorováním subjektivních zrakových vjemů, které vzniklo jako bakalářská práce na Katedře střihové skladby pražské FAMU.